Pro více informací a konzultace VOLEJTE: 603 466 620 !
fresh nutrigenetic news
seznam aktualit

08.10.2018  - Sůl za 4 a 116 korun se vůbec neliší, ukázal test. "Očistný vliv na tělo" je nesmysl
04.10.2018  - V české podzemní vodě jsou pesticidy. Zamořily už většinu pramenů, 40 procent má nadlimitní koncentrace
31.08.2018  - Mikrobiom je pro člověka zásadní. Zatím ale nevíme, jaký je ten zdravý, říká mikrobioložka
03.08.2018  - Jak poznat zmrzliny „vylepšené“ éčky a želatinou


Sůl za 4 a 116 korun se vůbec neliší, ukázal test. "Očistný vliv na tělo" je nesmysl

Analýza časopisu dTest ukázala, že v obsahu chloridu sodného a množství dalších minerálů či nečistot se kamenná, himálajská a mořská sůl vůbec neliší. Cena však ano: pohybuje se od 4 do 116 korun za kilo.

Praha - Laboratoř zkoumala na popud spotřebitelské organizace dTest obsah chloridu sodného, množství jódu, draslíku, vápníku, železa, olova a kadmia u osmi vzorků kamenné soli, šesti zástupců mořské soli a pěti vzorků himálajské soli.

Laboratorní přístroje nenaměřily žádné znepokojivě vysoké hodnoty obsahu těžkých kovů. Největší nedostatky spočívaly podle dTestu v zavádějících tvrzeních na obale, která odporují platným předpisům.

Maximální doporučená dávka soli pro zdravého dospělého jedince je 6 gramů denně. Pokud se chce potravina prezentovat jako zdroj nějakého minerálu, musí pokrýt alespoň 15 procent jeho denní spotřeby. Nezávislý test ale ukázal, že nemá smysl spoléhat se na jakoukoliv sůl coby zdroj jiných minerálních látek než sodíku a chloru.

"Ani ty nejdražší himálajské soli nedokážou v maximální denní porci pokrýt více než 3,7 procenta doporučené denní potřeby železa a 1 procento vápníku nebo draslíku," shrnuje zjištění Hana Hoffmannová, šéfredaktorka časopisu dTest.

Podle platné vyhlášky o označování potravin nesmějí výrobci na obalech solí uvádět tvrzení o její zdravotní prospěšnosti ani výrazy jako pravá, přírodní nebo čistá.

Spotřebitelská organizace dTest zjistila pochybení u pěti výrobků, zavádějící tvrzení obsahovala K+S Sůl jedlá kamenná s jodem, Bad Reichenhaler Alpská sůl s jodem, K+S Himálajská sůl, ES Himálajská sůl a Cereus Himálajská sůl jedlá diamantová do mlýnku.

"Co do klamání byla nejodvážnější značka Cereus - o své soli tvrdí, že má očistný vliv na organismus. Ať už si výrobce o svém produktu myslí cokoliv, na obalu potravin takové tvrzení nemá co pohledávat. Na všechny provinilce jsme proto podali podnět Státní zemědělské a potravinářské inspekci," uzavírá Hoffmannová.


Zdroj: Aktuálně.CZ
zpět

V české podzemní vodě jsou pesticidy. Zamořily už většinu pramenů, 40 procent má nadlimitní koncentrace

Vzorky vody z pramenů odebírají vědci zpravidla dvakrát do roka. Láhve se vzorky se po odebrání co nejrychleji posílají do laboratoře. Kvalita vody se tímto způsobem sleduje nejen v pramenech, ale také ve vrtech. Celkem se tyto odběry provádějí téměř na sedmi stovkách míst po celé České republice.

„Jak jsme ten vzorek odebrali, začínají působit různé přírodní procesy a rozkládají látky, které tam jsou. My máme požadavek, že musí být zpracován do 24 hodin,“ popisuje analýzu vzorků hydrolog ČHMÚ Vít Kodeš.

Nové údaje ukazují, jaké je riziko

Nejnovější data pocházejí z roku 2017 a značně se podobají předchozím letům: Pesticidy se objevují ve více než polovině sledovaných míst. Zhruba ve čtyřiceti procentech podzemních vod jsou dokonce naměřené nadlimitní koncentrace těchto chemikálií. Pesticidy přitom mohou poškozovat živé organismy. 

Pesticidy se na polích používají třeba na cukrovou řepu, kukuřici a řepku. Do podzemní vody se pak ale dostávají takzvané metabolity – tímto slovem se označují druhotné sloučeniny, které vznikají až v půdě. 

Výsledkem výzkumu českých vědců jsou mapy, které ukazují, kde jsou největší problémy. Podle Kodeše jsou těmito oblastmi zejména místa s intenzivní zemědělskou činností – například Polabí, Pomoraví nebo Podyjí – tam se nachází desítky pesticidů v jednom vzorku.

Mohou být nebezpečné pro člověka?

„Nás hygieniky podzemní voda zajímá ve chvíli,kdy se vyčerpá do vodovodu a rozvádí se jako voda pitná. Tam máme nějaké znalosti a je nepříjemné, že se ty látky v pitné vodě vyskytují. Ale zatím nemáme žádný doklad o tom, že by škodily,“ vysvětluje František Kožíšek z Oddělení hygieny vody na Státním zdravotním ústavu.

Problém je, že tato pozorování ukazují jen akutní rizikovost spotřeby vody – úplně jiným problémem je chronická rizikovost, tedy to, jak působí na lidské tělo při dlouhodobé spotřebě.

Jádro problému popisuje Marek Liška, vedoucí útvaru laboratoří Povodí Vltavy: „Většinou jsou to koncentrace, které jsou relativně nízké z pohledu nějakých akutních toxicit. To znamená, že jejich efekt nemůžeme pozorovat hned, ale hlavně dnes není prozkoumaný ten takzvaný koktejlový efekt – když se tam dostávají pesticidní látky, můžou se tam dostávat i léčiva.“ 

Proto také vědci napříč obory zdůrazňují takzvaný princip předběžné opatrnosti – získaná data mají poukázat na problém, jehož dopady se teprve můžou projevit v budoucnosti.

Co jsou pesticidy?

Pesticidy jsou přípravky určené k tlumení chorob a hubení plevelů a živočišných škůdců. Tím ochraňují rostliny a pomáhají modernímu zemědělství. Bohužel současně řada studií prokázala, že mnoho druhů pesticidů má negativní dopad na přírodu – pokud se používají nesprávně nebo nepřiměřeně, má to dopad na populace včel i dalšího hmyzu, negativní dopad byl prokázán také u ptáků. Množství studií navíc varuje také před negativním dopadem pesticidů na lidské zdraví.


Zdroj: Česká Televize - ČT24
zpět

Mikrobiom je pro člověka zásadní. Zatím ale nevíme, jaký je ten zdravý, říká mikrobioložka

Vědci ve 21. století objevili nový lidský orgán složený z bilionů bakterií a nazvali jej mikrobiom. Více o něm hovořila v Magazínu Leonardo mikrobioložka Petra Vídeňská z Masarykovy univerzity v Brně.

„Mikrobiom tvoří kromě bakterií také viry, plísně a řasy... Ale právě bakterie hrají z hlediska lidského zdraví největší roli,“ upřesnila vědkyně.

Když srovnáme střevní mikrobiom západního člověka a někoho, kdo pochází z přírodních kmenů, tak se velice liší diverzitou.

„Jedna z teorií je, že právě díky této diverzitě detekujeme u západního člověka mnohem větší počet chronických a autoimunitních chorob.“

Mikroorganismů ale není třeba se bát. Až 99.99 % z nich nám může pomáhat. „Díky nim vyrábíme chleba, víno, pivo, ale i také enzymy používané při praní, léčiva a podobně. Strach z mikroorganismů není tedy na místě, ale určitá opatrnost ano.“

To, že se u někoho vyvine chronická nebo imunitní choroba, je jev multifaktoriální. „Podílí se na tom nejen mikrobiom, ale i prostředí, co člověk jí a tak dále. Na Masarykově univerzitě v centru Recetox vznikla snaha analyzovat všechny tyto faktory a zjistit, jakou sílu jednotlivé faktory mají, jak se kombinují a vylučují.“

„Ukazuje se, že je mnohem účinnější, když se mikrobiom nesnažíme ovlivňovat jednou či dvěma bakteriemi, ale když se do něj dodá komplexnější složka.“
Co je zdravý mikrobiom?

Problémem ale je, že vědci zatím nevědí, co je to zdravý mikrobiom. „To je velice individuální, každý člověk je ovlivněn stravou a prostředím. Takže nevíme, k jakému ideálu se přiblížit a jak eliminovat nebezpečí.“

Mikrobiom nás chrání i na kůži. „Pokud je už kůže osídlena bakteriemi, které nám nic nedělají, tak patogenní bakterie se tam neuchytí.“

Přesto platí, že když někde patogen není, tak se tam sám od sebe neobjeví, vysvětlila vědkyně. „Proto je naprosto zbytečné doma používat dezinfekční prostředky. Naopak v prostředí s vysokým výskytem patogenů, jako v nemocnici nebo v dopravních prostředcích, je užití dezinfekce na místě.“

„Nadbytečným využíváním mýdel nebo dezinfekcí narušujeme přirozený mikrobiální film a mohou vznikat různá kožní onemocnění,“ objasnila zásadní vliv mikrobiomu na naše zdraví Petra Vídeňská.

Zdroj: iRozhlas.CZ
zpět

Jak poznat zmrzliny „vylepšené“ éčky a želatinou

K létu zmrzliny prostě patří. Je nám jasné, že porce od stánku za dvacetikorunu asi nebude obsahovat z většiny čerstvé ovoce a pravou smetanu. Mrazáky v supermarketech jsou ale plné a máte čas číst, co kupujete domů. Co se dá zjistit a jak najít mezi ledovými pochoutkami ty kvalitní?

Cena rozhodovat nemusí

Donedávna byla trochu vodítkem i u nás doma – je to ostatně stejně logické jako ona dvacetikoruna u pouličního prodeje. Po lehkém vykulení očí, kdy nám doma po naléhání dětí přistála dvoulitrová krabice zmrzliny za 250 Kč, jsem se uklidnila, že jim aspoň nedávám levný „šunt“. Po přečtení etikety jsem byla nemile překvapená: sice tu byly avizované celé kusy ořechů, ale po smetaně ani památky.

Smetanová je opravdu ze smetany

A přitom stačilo číst název, ne se zaobírat všemi detaily miniaturního písma vzadu na krabici. Podle výživové poradkyně Hany Střítecké, odborné garantky neziskové organizace Fér potravina, musí být totiž „smetana“ přímo v názvu, pokud ji zmrzlina skutečně obsahuje.

„Pokud vaše oblíbené nanuky a zmrzliny mají v názvu ‚smetanové‘ nebo ‚mléčné‘, neměli byste sáhnout vedle,“ říká Hana Střítecká. „Tuto podmínku totiž stanovuje vyhláška. Bohužel už však nezaručí, že ‚smetanový‘ nanuk nebo ‚mléčná‘ zmrzlina nebude ‚vylepšená‘ vodou nebo ztužovači.“

Takže číst musíte i tak. Poctivá zmrzlina smetanu obsahuje (z větší či menší části). Někteří výrobci ji ale bohužel čím dál častěji nahrazují rostlinným, kokosovým či palmovým tukem. Ale pozor: je-li v zmrzlině smetana, neoblíbený palmový tuk už tu nebude, to je jistota: „Tuto podmínku také stanovuje vyhláška. Pokud se při výběru zaměříte na smetanové nebo mléčné varianty, máte absolutní jistotu, že nebudou obsahovat žádný rostlinný tuk,“ dodává Hana Střítecká.

Za smetanu si připlatíte, pro výrobce je to drahá položka. A z vlastní zkušenosti při pátrání v regálech potvrzuji, že „smetanových“ a „mléčných“ tu ani moc nenajdete.

Vylepšené „éčky“

Smetanu výrobci nahrazují třeba škrobem. Ten nemá žádnou chuť ani vůni. Podle odbornice tak výrobce nahrazuje tzv. základní surovinu, aby ušetřil. „Kvůli ‚naředění‘ základní suroviny je ale zase třeba potravinu dále upravit, řekněme ‚vylepšit‘. A proto přicházejí na řadu ochucovadla a další látky na zvýraznění chuti, barvy nebo vůně,“ shrnuje smutná fakta Hana Střítecká.

Vaše oblíbená zmrzlina tak může být „vyztužená“ škrobem, želatinou nebo nějakou rostlinnou gumou, aby držela pohromadě.

„Může to být např. E401 alginan sodný, E476 polyglycerolpolygliricinoleát. Oba jsou podle kritérií projektu Fér potravina na třetím stupni škodlivosti ve škále 0–6,“ dodává odborná poradkyně projektu.

Ovocné? Méně rizika

I tady se vyplatí hledat. Základem ovocných zmrzlin totiž může být ovoce (což byste logicky předpokládali), nebo jen ovocná dřeň či šťáva. Hlavním kritériem výběru by tak pro nás měl být podíl ovoce v produktu, přičemž minimum je deset procent.

„Pokud ovocné zmrzliny obsahují hodně vody, jsou ‚vyztužené‘ gumou nebo želatinou,“ říká Hana Střítecká. „Mražené vodové krémy a sorbety pak nesmí obsahovat přidaný tuk.“

Poměrně „bratelné“ jsou nanuky typu ovocné dřeně, ale i v těch najdete obvykle hromadu cukru. Na obalech hledejte ve složení na prvním místě ovoce a pak vodu. To je asi nejzdravější varianta letního mlsání.

Zmrzlina u stánku: složení k nahlédnutí

Neodoláte-li žadonícím dětem u nějakého neprověřeného stánku se zmrzlinou třeba na výletě, neváhejte se prodejce zeptat na složení zmrzliny. Podle Hany Střítecké je jeho povinností vám ho ukázat. Vzhledem k tomu, že se ale většina zmrzlin pro stánky vyrábí z předem připravených instantních směsí, nehrozí vám obvykle ani průjem. Instantní ale pochopitelně není z hlediska zdraví značka ideál.

Jak jsou na tom nanuky a zmrzliny s kvalitou a značením podle Fér potraviny, můžete snadno zjistit v databázi projektu.

Anebo si vyrobte vlastní domácí zmrzlinu, třeba i hodně neobvyklou. Zkuste recepty na ty nejpodivnější:


Zdroj: web
zpět